Zápisky z Vietnamu VI. Sa Pa

18. září 2016

Sa Pa. Možná to víte, možná nevíte, ale Sa Pa není jen pražská tržnice, ale také horské městečko zbudované Francouzi na severu Vietnamu. Sa Pa. Je to jedna z turisticky nejnavštěvovanějších destinací severního Vietnamu. Pořádají se zde treky po rýžových polích, treky na nejvyšší horu Vietnamu, domlouvá se zde přespávání v autentické vesnici… Prostě Sa Pa frčí a turisté se sem vozí po celý den autobusy… Sa Pa je naprosto úžasné místo! Kdo nemá čas objevovat Severní Vietnam na dvou kolech, pravděpodobně skončí zde. Pokud si objednáte dvoudenní homestay (trek a přespání ve vesnici), čeká vás túra mezi rýžovými poli i rýžovými poli, pochod skrz bambusový prales a vesnice, kolem vodopádů, přes mosty, kurz jak sklidit rýži, jak vyrobit černou látku či bambusovou hůl nebo koníka ze stébla trávy, škola života, jak se zbavit místních prodejců 🙂 A taky se dovíte, jak se místní zbavují odpadků (vykopou jámu, nahází odpadky, zapálí), jak se zbavují vymlácených stonků rýže (nahází na hromadu, zapálí). Vlastně na těch nádherných stráních stále vidíte nějaký kouř. To je možná i důvod, proč je Fan Si Pan stále v mlze 😉 
Další co se naučíte je pevný krok. Políčka a silnice jsou totiž tu a tam ohrazeny ostnatým drátem. Ne, nepřepsal jsem se. Ostnatým drátem. Něco jako u nás máme na silnicích svodidla, na venkově mají taková místa „zadrátována“. 
Co se týká počtu turistů, představte si kemp ve Spolí u Českého Krumlova (vodáci budou vědět), tu obrovskou zastřešenou plochu. Tak v něčem podobném je první oběd s průvodcem. Ten hangár je plný turistů! Při sjednávání treku moc nečekejte, že půjdete sami. Naše skupinka čítala např. 8 lidí (a čtyři paní z etnické menšiny H’mongů obuté v sandálech či holínkách). Před námi šla skupina čtyř, za námi šel dav 🙂 Skvělé je, že pokud umíte anglicky, máte takový bonus. Rovnou zjistíte, jak se mají lidé v Indonésii, Kanadě, Singapuru… 🙂 
O treku i homestay by se dalo napsat ještě mnoho. Mnoho! Sa Pa je nádherné místo a pokud jí navštívíte, odvezete si obrovské množství zážitků!
Na závěr fotka díla vietnamské holčičky z homestay. Lepíky se jí tak zalíbily, že mi tím oblepila nejen deník, ale i mě 🙂 Deník jsem vyfotil 🙂

Fotografií z treku (lépe řečeno výletu) mám obrovské množství a tak Sa Pa bude na dvakrát. Pamatujte, že žádná fotka ani z 50% nedokáže zachytit tu nádheru horské oblasti! Pokud pojedete do Vietnamu, toto nesmíte vynechat! A klidně zapomeňte na nějaké řeči, že to nestojí za nic, že to je moc turistické, že je lepší si sehnat homestay načerno, jet do jiné oblasti. Ty nádherné scenérie se vám zapíší do duše 😉 Jeďte sem!

Pamatujete na toto dílo jedno dítka z vesničky poblíž Sa Pa? Stačí lepíky a deník a o zábavu je postaráno. Brzy uvidíte i autorku. Myslím že nadějnou umělkyni.
Sa Pa – horské městečko plné hotelů a obchodů
Takto vypadají trasy v okolí Sa Pa. Na mapce jsou vyznačeny i homestay a počet. Kousek od mapy pak byl nápis ve smyslu: Přísně zakázáno spát jinde než mimo homestay s povolením – pokutu dostane ten kdo ubytuje (no a taky že máte kupovat suvenýry od místních ve vesnicích a nedávat bonbony dětem a tak). My šli trasu Y Linh Ho – Lao Chai – Ta Van – Su Pan (je to na 2 dny)
Jedna momentka z městečka, večer před trekem
Ranní výhled z hotelu na hory. Hodně se mluví o výletech na Fan Si Pan (nejvyšší hora Vietnamu). No, místní říkal, že je to dost o náhodě aby zrovna nebyl v mracích. My měli smůlu, celé tři dny si v nich hověl
Trek začíná. Paní jsou celou dobu v holínkách a taky jsou celou dobu v pohodě. Zatím co někteří z nás tam lítají ze škarpy do pole. Každý pád je dámami z etnika Černí H’mongové po zásluze odměněn smíchem. Teď si říkám kdo je větší atrakce, jestli ony pro nás a nebo my pro ně 🙂 Napravo si všimněte orámování pole – ostnatý drát!
Cesta vede mezi rýžovými poli. Tady někde pak Singapurec zaletěl do pole. Měl štěstí že nebylo rámováno drátem! Vlastně ani se moc nedivím, celou dobu šel v botách do města – bez vzorku na podrážce. (paní z něj měli fakt radost :D)
A takhle si vykračujeme. Před námi jsou paní z nedaleké vesnice. Dělaly nám po cestě společnost. Kdo mě zná a všiml si náramku na mé pravé ruce, tak ten je od jedné z nich 😉
Cesty mezi políčky jsou nádherné
Z cesty se nabízejí různé výhledy do krajiny a na domečky místních
Další krásný pohled na rýžová políčka, toto je hned za městem
A výhled na protilehlé svahy hor

Příště se podíváme už do vesniček a na práce na rýžových polích.