Zápisky z Vietnamu IV. Ninh Binh

17. září 2016

Ninh Bình – nádherná oblast homolovitých skalních útvarů. Už jen cestou k jezeru budete uneseni. Dá se říci, že je to taková zátoka Ha Long na suchu. Místo se nachází zhruba 100 km jižně od Hanoje. Dostupné je perfektně buď vlakem nebo busem a naše první cesta směrovala právě tam. 

Ten den však nejlépe popíše pár vět z deníku:

Budíček ve 4:30. Platíme „hotel“ a pomalu se šineme tmavými uličkami Hanoje na hlavní nádraží. Ranní život ještě pořádně nezačal. Na silnicích je jen pár skútrů a aut. Chodníky jsou čisté. Zametači a sběrači odpadu se přes noc opravdu činili.

Je to zvláštní když jdete ve tmě hlavním městem a nijak zvlášť se nebojíte. Když píši ve tmě, tak skutečně ve tmě.  Vím, že v Jižní Americe bych si třeba toto nedovolil. No, možná jsme měli jen štěstí. Několikrát.

Než dojdeme na nádraží, už je světlo a pouliční život pomalu začíná. Na chodnících jsou skupiny Vietnamců u svých ranních polévek pho.

První zkušenost s místními vlaky. Pohodlná jízda v soft seat 🙂

V 8:19 přijíždíme do Ninh Binh. K projížďce na jezeru jdeme nejprve pěšky. Asi tak v pětině cesty zjišťujeme, že to je blbý nápad. Najímáme taxi za 100 000,- Đ. Cestou v taxi zjišťujeme, že jít pěšky byl ještě blbější nápad, než se původně zdálo.

Ne vždy to co se jeví na mapách tak blízko, tak i skutečně je. Přejít město Ninh Binh z vlakového nádraží na druhý konec, pak jsme vzali taxi, bylo však jistě poučením. Minimálně v tom, že turisté tyto výlety nepodnikají. Poznáte tedy ospalé vietnamské město bez přikrášlení. Jinak ve městě nic zvláštního není. Cestou se stavujeme i na jídlo, jak jinak než mezi domorodci. Žádná turistická restaurace. Ale o tom jindy 😉

Projížďka lodí stojí 150 000,- Đ a trvá cca 3 hodiny. V té době doslova proplujeme asi sedm skal. Vyhloubené tunely mají od 100 – 250 m. U některých si musíte sednout na dno lodě, to abyste se vůbec do tunelu vešli. Rozhodně nedoporučuji klaustrofobikům. Uvědomit si někde v polovině tunelu, kde uhýbáte hlavou stropu, že je nad vámi cca 200 m skály a plujete na loďce uměle osvětleným tunelem…

Zpátky na nádraží nás veze taxi za 150 000,- Đ. Poslouchá nějakou šílenou asijskou muziku.

Do Hanoje už mají pouze lístky do hard seat. A to je ohromný rozdíl!

A zbytek již znáte, poté vznikl příspěvek o cestování vlaky 😉

Právě v této oblasti jsem koupil svůj již legendární klasický vietnamský klobouk, který mi dělal společnost další 3 týdny. A vydržel až do Prahy.

Vstupní brána na projížďku po jezeře.
Výlet začíná. Možná znáte fotografie z ptačího pohledu této oblasti. Takhle to vypadá z pozice pasažéra.
První tunel se blíží. Všichni míří do té homole uprostřed fotografie.
Vstupní portál do tunelu. Na začátku nás přeměří, jestli nejsme moc vysocí. No musím na dno lodě a klobou dolů. Nabíráme na rychlosti.
Tak tady jsem prošel hlavou jen tak tak. Ono se to na fotce zdá, ale je to fakt nízko.
Po cestě si odpočinete i na souši u různých chrámů.
Vůbec netuším proč si mi místní ženy smály když jsem fotil tuto sochu 🙂 Za sochou jsou na břehu vidět PANÍ veslařky. Chlapa tam vidíte výjimečně.